Zúčastňuje se na prevenci a léčbě rakovin. Je důležitý pro zdravý vzhled pokožky, pleti a očí. Je velmi důležitý pro činnost pohlavních žláz. Vitamín A se vyskytuje v živočišných zdrojích, nebo jako beta karoten, který je provitaminem A z rostlinných zdrojů ( vitamin A z rostlinných zdrojů je asi 2x slabší než vitamin A z živočišných produktů ).
Průměrná denní doporučená dávka pro dospělého člověka byla v ČR stanovena na 0,8 mg vitaminu A na den. Vitamin A se skladuje v játrech, může dojít k jeho předávkování, které je zvlášť nebezpečné pro těhotné ženy a malé děti. Vysoké dávky vitaminu A mohou u těhotných žen vyvolat poruchy vývoje plodu. Denní dávka vitaminu A nemá překročit desetinásobek denní doporučené dávky.
Přebytek vitaminu A je toxický. Nejběžnějším projevem přebytku může být např. praskání a krvácení rtů, podrážděnost. Nedostatek se naopak nejčastěji projevuje v podobě šerosleposti, u dětí dochází ke zbrždění růstu a vývoje.
Potřeba vitaminu A se může krýt i přívodem jeho provitaminu (karotenu), který se v játrech mění na vitamin A.
Nejlepšími zdroji jsou: játra mořských ryb, játra a vnitřnosti jiných teplokrevných zvířat, žloutky, máslo, sýry, plnotučné mléko.
Mezi potraviny s obsahem provitaminu patří mrkev, nať petržele, jeřabina, paprika, špenát.
Vitamin D ( kalciferol )
Je v běžných potravinách poměrně vzácný. Nejbohatším zdrojem je působení ultrafialových paprsků. Stanovení denní doporučené dávky vitaminu D je obtížné. Vitamin D se částečně tvoři z vlastních zdrojů
v kůži , a jeho množství není stanoveno. Obecně lze říci, že zdravý člověk, nevyhýbající se slunci, nepotřebuje externí přísun vitaminu D. Nedostatkem vitaminu D trpí kojenci, malé děti a staří lidé. Proto se např. kojencům do šesti měsíců vitamin D podává ústně. Další rizikovou skupinou, která může trpět nedostatkem vitaminu D jsou vegetariáni, alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin nebo lidé s poruchou absorpce tuků.
Denní doporučená dávka pro tento vitamin není v ČR stanovena. Navržena byla dávka 0,005mg pro dospělé, 0,0075mg pro kojence do šesti měsíců, 0,01mg pro děti a těhotné a kojící ženy. Denní dávka vitaminu D by neměla překročit pětinásobek denní doporučené dávky, tedy 0,025mg na den. Při vyšších dávkách může dojít k odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin.
Nedostatek vitaminu D se projevuje svalovou slabostí, ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, podrážděnost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Nedostatek vitaminu D může vést ke zvýšené křehkosti ve stáří. Akutní nedostatek vitaminu D se projevuje u dětí onemocněním zvaným křivice(rachitis), u dospělých osteomalacií.
Z běžných poživatin je vitamin D obsažen v: tuňákovi, sardinkách, tresčích játrech, v tresce, makrele, lososu, žloutku, másle, mléce a mase.
Vitamin E ( tokoferol)
Používá se pro léčení některých nemocí a to zejména srdečního nebo svalového původu. Likviduje např. křeče v lýtkách ( spolu s hořčíkem ), léčí kožní choroby, těžké opařeniny, léčení jizev apod. Dodává energii a chuť do života.
Podle nejnovějších výzkumů má vitamin E pravděpodobně antikarcinogenní vlastnosti a také chrání organismus proti nežádoucím vedlejším vlivům při léčení rakoviny zářením a chemoterapií. Antioxidační vlastnosti vitaminu E jsou podporovány současnou přítomností vitaminu C, selenu a případně i beta-karotenu. Vitamin E také zvyšuje odolnost organismu proti virům a bakteriím a to zejména u starších lidí.Vitamín E se nesnáší se železem.
Většina norem udává denní potřebu vitamínu kolem 10 mg. Velmi vysoké dávky překračující 1000 mg vitaminu E denně mohou u citlivějších lidí vyvolat přechodné žaludeční potíže a průjmy. Tyto příznaky vymizí po přerušení přijmu tohoto vitamínu. Vitamín E se rozpouští pouze v tucích, je odolný vůči kyselinám, zásadám, a i vyšším teplotám, tedy vařením se neničí. Nedostatek způsobuje nervové poruchy a poruchy krvetvorby.
Vitamín E se vyskytuje ve všech listových zeleninách, v rostlinných olejích. Nejlepšími zdroji jsou: kukuřice, vejce, chléb, máslo, sýry, hrách, fazole a špenát. Z olejů jsou nejlepšími zdroji kukuřičný olej, olej z obilných klíčků a sójový olej.
Vitamin K
Je důležitý pro správnou srážlivost krve, je to dvousložkový vitamin, skládá se z K1 a z K2. Vitamin K je citlivý na světlo, alkalické, kyselé a oxidační látky. Jeho ztráty v potravinách nejsou při kuchyňské úpravě velké.
Denní doporučená dávka nebyla v ČR stanovena, je navržena u dětí 3 - 5 mg, u dospělých 6 - 8 mg vitaminu K na den. Umělé dodávání vitaminu K potřebují kojenci. V ČR a v mnoha dalších zemích se novorozencům a velmi malým dětem, které jsou plně kojeny podává vitamin K v podobě kapek k prevenci hemorhagie. Lidské mléko je totiž chudé na vitamin K a mikrobiální flóra novorozenců není plně vyvinuta. Větší množství vitaminu K potřebují lidé, kteří berou antibiotika a lidé trpící tukovou malabsorbcí nebo onemocněním jater. Hypervitaminóza vitaminu K je vzácná.
Vyskytuje se v zeleném ovoci a zelenině, protože je závislý na chlorofylu v rostlinách. Větší množství se vyskytuje ve špenátu, rajčatech, nebo v sojovém oleji, brokolici, kapustě, hlávkovém salátu, soji, hovězích játrech, zeleném čaji, vaječných žloutcích, ovsi, pšenici, chřestu, másle a v sýrech.
zdroj: prozdraví